Proud zprav

Lidé, kteří mají věčně studené ruce, sdílejí překvapivou genetickou vlastnost

By Jan Novák , on February 28, 2026

Pokud patříte mezi lidé, kteří mají věčně studené ruce i v relativně teplých místnostech, možná vás překvapí, že za tím stojí víc než jen citlivost na chlad. Vědci zjistili, že tento jev může být spojen s genetickou vlastností, která ovlivňuje způsob, jakým tělo reguluje teplo. Jde o kombinaci faktorů – od dědičnosti přes specifické mutace v genech až po to, jak efektivně funguje váš krevní oběh a metabolismus. Zatímco někteří lidé si ani v zimě nemusí oblékat rukavice, jiní bojují se zimnicí v prstech téměř pořád. A právě geny hrají v této nerovnosti podstatnější roli, než by se mohlo zdát.

Raynaudův syndrom a jeho genetická stopa

Jedním z nejčastějších důvodů chronicky studených rukou je Raynaudův syndrom, porucha krevního oběhu, která postihuje asi deset procent populace. Mnohem častěji se vyskytuje u žen. Při tomto syndromu cévy v prstech přehnaně reagují na chlad nebo stres – stáhnou se natolik, že omezí průtok krve. Prsty pak mohou zblednout, zmodrát a působit až nepříjemně studeně na dotek.

První studie svého druhu z roku 2023 přinesla průlomové zjištění: lidé s Raynaudovým syndromem mají mutace dvou klíčových genů. Jeden z nich souvisí se stresovou reakcí organismu, druhý s embryonálním vývojem cév. Tato genetická vlastnost znamená, že některé osoby jsou prostě „naprogramované” k tomu, aby jejich cévy reagovaly na okolní podmínky citlivěji než u ostatních.

Není to tedy jen o tom, že si málo oblékáte nebo že jste zkrátka „náchylnější”. Jde o reálnou biologickou odlišnost zakódovanou v dědičnosti. Pokud vaši rodiče také trpí studenými končetinami, pravděpodobnost, že to zažijete i vy, výrazně stoupá.

Jak tělo reguluje teplo a proč u některých selhává

Schopnost udržet ruce v teple závisí především na termoregulaci – tedy komplexním systému, který řídí distribuci tepla v těle. Když teplota okolí klesne, mozek vyhodnotí situaci a pošle signál cévám: stáhněte se, aby teplo neztrácelo tělo zbytečně přes kůži. Krev se pak přesune blíž k životně důležitým orgánům.

U lidí s poruchou této regulace – ať už kvůli genům nebo kvůli jiným zdravotním stavům – se cévy stahují příliš agresivně nebo příliš dlouho. Ruce a nohy pak zůstávají studené i tehdy, když už by se měly zahřát. Tento mechanismus je často spojen s hypofunkcí štítné žlázy, nízkým krevním tlakem nebo hormonálními výkyvy.

Ženy jsou na tom hůř i kvůli hormonům: estrogen podporuje rozšiřování cév v končetinách, což vede k většímu úniku tepla. Progesteron naopak cévy stahuje. Výsledkem je časté mrznutí rukou, i když vnitřní teplota těla zůstává normální. Tento jev se nazývá termoregulační paradox – studené periferie, teplé jádro.

Role metabolismu a hnědého tuku

Klíčovou roli v tom, jak tělo zvládá chlad, hraje také metabolismus. Mladší lidé mají přirozeně vyšší bazální metabolismus, což znamená, že jejich tělo vyrábí více tepla i v klidu. S přibývajícími lety tento „vnitřní motor” zpomaluje a schopnost zahřát se samovolně klesá.

Další zásadní faktor je hnědý tuk – speciální typ tukové tkáně, která neschraňuje energii, ale spaluje ji za účelem výroby tepla. U mladých lidí je hnědého tuku nejvíc a jeho aktivita je vysoká. S věkem však mizí – v padesáti ho má aktivní už jen zlomek populace. A právě absence tohoto „biologického topení” způsobuje, že starší lidé častěji mrznou.

Studie z roku 2011 ukázala, že úbytek hnědého tuku s věkem je jedním z hlavních důvodů, proč senioři potřebují vyšší pokojovou teplotu a vrstvení oblečení. Jejich tělo prostě ztratilo jeden ze svých nejefektivnějších obranných mechanismů proti chladu.

Proč někteří lidé mrznou víc – a co s tím dělat

Ne každý věčně studené ruce trpí kvůli Raynaudovu syndromu nebo poruše termoregulace. Existuje celá řada faktorů, které ovlivňují, jak dobře vaše tělo zvládá distribuci tepla:

  • Svalová hmota: Svaly jsou jedním z hlavních zdrojů tepla. Čím víc svalů máte, tím lépe se zahřejete.
  • Fyzická kondice: Zdatný organismus má lepší krevní oběh a efektivnější cévní systém.
  • Životní styl: Pravidelné otužování nebo pohyb v chladnějším prostředí aktivuje hnědý tuk i u dospělých.
  • Genetika: Pokud pocházíte z populace s dlouhodobou expozicí chladu (např. severské národy), můžete mít přirozeně „výkonnější topení”.
  • Zdravotní stav: Hypofunkce štítné žlázy, nízký tlak, anémie – to všechno ovlivňuje vnímání chladu.

Pokud vás trápí studené ruce opakovaně a bez zjevné příčiny, je vhodné navštívit praktického lékaře. Kromě Raynaudova syndromu může jít o Buergerovu nemoc (chronický zánět cév u kuřáků) nebo aterosklerózu, která omezuje průtok krve.

Jak rychle zahřát promrzlé ruce

Třebaže intuitivně sahají lidé po foukání teplého dechu na ruce, ve skutečnosti to víc škodí než pomáhá. V dechu je vlhkost, která odvádí teplo ještě rychleji. Stejně nevhodné je třít si promrzlé ruce o sebe – necitlivá kůže se může snadno poškdit.

Nejúčinnější způsob zahřátí začíná od středu těla: pohybem. Pár dřepů, kroužení pažemi nebo svižná chůze rozproudí krev a posílí teplo do končetin. Další efektivní metoda: prudké zmáčknutí a maximální roztažení prstů – opakujte půl minuty. Tím natáhnete šlachy, aktivujete svaly a podpoříte cirkulaci.

Z dlouhodobého hlediska pomáhá pravidelná aklimatizace – tedy postupné vystavování se chladu. Nemusí jít o otužování v ledu. Stačí pravidelný pobyt venku, vrstvení funkčního oblečení místo tlustých bund a aktivní pohyb v přírodě.

Genetika versus životní styl – co víc rozhoduje

I když dědičnost hraje důležitou roli, neznamená to, že jste odsouzeni k celoživotnímu mrznutí. Geny vám sice mohou dát „startovní pozici”, ale životní styl dokáže výsledek výrazně ovlivnit. Pravidelný pohyb, udržování svalové hmoty, vyváženou stravou a postupnou aklimatizací lze zlepšit termoregulaci i u lidí s genetickou predispozicí.

Studie z roku 2025 ukázala, že pravidelná expozice chladu dokáže aktivovat hnědý tuk i u dospělých – zejména u populací žijících v arktických oblastech. U grónských Inuitů se objevují genetické adaptace, které zefektivňují spalování tuků a výrobu tepla. Neznamená to však, že by lidé z teplejších oblastí byli bezmocní. Aklimatizace funguje u všech – jen s různou rychlostí.

Klíčem k úspěchu je kombinace: respektujte svou genetickou vlastnost, ale aktivně pracujte na tom, co ovlivnit můžete. Zlepšení krevního oběhu, posílení metabolismu a péče o svaly – to vše dohromady udělá větší rozdíl než jen tlustý svetr.

Kdy jsou studené ruce varovným signálem

Pokud se zimnice v prstech objevuje pravidelně, i když nejste vystaveni extrémnímu chladu, může jít o více než jen nepříjemnost. Raynaudův syndrom sám o sobě není nebezpečný, ale může být příznakem jiných onemocnění – od autoimunitních poruch až po problémy s cévami.

Varovné signály zahrnují: náhle zbledlé nebo modré prsty, bolest při zahřívání, necitlivost nebo brnění. V takových případech je rozumné vyhledat odborníka, který dokáže odlišit běžnou citlivost na chlad od vážnějšího zdravotního stavu.

Studené ruce nejsou slabost – jsou odrazem komplexního biologického systému, ve kterém hrají roli geny, hormony, věk, kondice i životní návyky. A právě pochopení tohoto systému je prvním krokem k tomu, jak s ním lépe pracovat.

Condividi questo articolo

Comments

Leave a comment

Your comment will be revised by the site if needed.